Poezie

Samhainová báseň (in English)

I remember the old clock ticking
in the surroundings of our house
for adventure we were seeking
after the dawn in the dark of clouds.

 

Branches, trees and dogs howling
dark is the story of our land,
many people who have been here walking
didn’t come back as they planned.

 

The light of candle is shining brightly
leading us to ancient gates
first of us slips slightly
now only shades remains.

 

The second of us hears voices
calling him to his new place
the life is game of taking choices
he saw in darkness his own face.

 

The last of us meets the border
I shiver, I breathe slowly,
everything is in the right order
the light of candle remains only.

O Luně

 

 
Svítí Luna, svítí plně
na obrázku, k mořské vlně
stále blízko má. Vzpomíná
na lidské strasti, co tu byly,
na všechny rody, které pily
nápoje na zdraví těch,
jejichž těla padla v mech.

 

Luna byla jednou blíže
pro všechny lidi, pro rytíře.
Kamenů se dotýkala,
jako malá uléhala
v povodí řek a moří
a stále čeká, svítí, tvoří.

 

Vylévá svit v obou směrech,
dotýká se srdcí v tělech,
vykonává zázraky,
pak se schová za mraky.
Pozdraví nebe a své hvězdy,
pozdraví Zemi, ta odezní
také krásné pozdravy.
Pak zahalí se v mlhavý
odraz, co dá lidu sbohy
a schová se až do té doby,
než políbí ji znova Slunce.
 

Slunce, ctím tebe

 

 

Slunce, ctím tebe,
vidím tvé oko,
Slunce, ctím tebe,
cítím tvou zář,
Slunce, ctím tebe,
hladíš mě po duši
Slunce, ctím tebe,
mou lásku máš.

 

Co pero to báseň jiná

 

 

Co pero to báseň jiná,
v každé tuze nová dřímá.

 

Jednou těžce, a pak lehce,
co duši lechtá křehce

 

na papír uložím.
Ze slunce pak vytvořím

 

úsvit na bílém plátně,
tuší lesklou, ale matně

 

do akáši vstupuji.
Každou myšlenkou miluji

 

ten svět tvůrčí plný sil,
draků, kouzel a barevných víl,

 

jež na druhém břehu za hranicí
čeká na mě, vábící,

 

srdcem světla zářící,
svět nikdy nekončící.

 

Kouzlo Irska

 

 

Kráčím cestou, jež rozevře se,
její kamení hradby vytvoří,
slunce si zavěsím do hlavní síně,
svit luny vyliji na nádvoří.

 

Ze zelených očí irských víl
vytvořím smaragdové kopce,
po vlnách azurového oceánu
nechám tančit dívky a chlapce.

 

Do vzduchu uhlí vyhodím,
z něj obživne hejno havraní.
Ukápnu slzu, v jezero přelije se,
hory, slyšte mé vzývání!

 

Ať žíly mé krve promění se
v řeky tvarů pěticípích hvězd,
jež rozseté po celé zemi
zavedou mě domů z cest.

 

Elementy

 

 

Ptáci zpívají s křídly ve vánku,
voda protéká v nekonečném moři,
oheň je slunce, schované v červánku,
země do polí své kořeny noří.

 

Lampa na irském kopci

 

 

Vane vítr teplý jižní,
Irsko usíná.
mraky se zklidní.

 

Zlaté Slunce zavírá oči,
Stará lampa do příběhu vkročí.

 

Stojí tam na kopci úplně sama,
dívá se na záliv, tajemná dáma.

 

Zelená tráva objímá ji hladce,
možná unikne dešťové kapce.

 

Já už tu nebudu, až den bude nocí,
možná se rozsvítí magickou mocí.

 

Posvátný les

 

 
Posvátný les,
Šeptá padlé listí,
Posvátný les,
Ozvěna dávných písní.

 

Posvátný les,
Prorůstá mým tělem
Posvátný les,
Stává se mým dechem.

 

Posvátný les,
Kořeny se v půdě pojí
Posvátný les,
Koruny jsou oblohou mojí.

 

Posvátný les,
Vůně tisíců lét,
Posvátný les,
Vracíme se zpět.

 

Mystéria Luny

 

 

Přišly v noci,
tři postavy,
tři lucerny
v trávě leží.

 

Zdobená rosa,
plamenem ohně,
jež kouzlo
noci střeží.

 

Stařena, Matka, Panna
na obloze plná Luna.

 

Slyšíte hlasy,
co velebí Lunu,
ona za mraky
po nebi běží.

 

Spojené ruce,
planoucí oči
a srdce bijí
pospolu,

 

radosti slova
a stříbrná záře,
přichází k nám dolů.

 

Stařena, Matka, Panna
na obloze plná Luna.

 

Mámě tě v sobě,
jsme dívky noci,
jsme posíleny
samy i spolu.

 

V listech

 

 

V listech, v lesích, ve vánku
jsi krásná Matko Bohyně,
jsi v naší duši, v přírodě,
jsi nejsilnější magie.

 

V listech, v lesích, ve vánku
jsi krásná Matko Země,
vyslyš proto mé díky a
zůstaň navždy ve mně!
 

Velká matko přírodo

 

 

Velká matko přírodo,
chci se s tebou spojit,
Velká matko přírodo,
tvou temnotou projít.
Jsi mladá, krásná, vzkvétáš jarem,
lesy, louky jsou tvým darem.

 

Moje Báseň

 

 

Chci do nebes se rozletět
a shlédnout krásy světa.
Chci svá křídla roztáhnout
a vědět, jak se létá.

Chci poznat vzdálené kraje a oblaka.
Chci být jako pták, kterého vše láká.

Chci do nebes se rozletět
za hranici smyslů a přání.
Chci oknem svým pohledět
na nebeské svítání.

Chci poznat vzdálené kraje a oblaka
a nic víc na světě už mě neláká.

 

Modré oči Bohyně

 

 

Volám modré oči Bohyně,
volám modré oči nebes,
volám modré oči Bohyně,
jež všechna kouzla odkryje.

Volám Modré Oči Bohyně,
volám modré oči nebes,
volám modré oči Bohyně,
jež všechna kouzla svede.

 

Wisdom old

Vítám vás na stránkách Divoká duše! Vítám vás básní Wisdom old, která pojednává o pradavné síle lesa, přírody a inspirace. Níže najdete i zhudebněnou verzi. 🙂

 

Listen to the wisdom old
to the stories never told.
Ancient gift of memory
shall give you fame and glory.

Ancient art of heart,
shall lift you from the dark.
Listen to the rhyme of drum,
dance and magic all around.

Collect bones of your soul
and the Light will guide you home.
Make your heart and mind whole
Learn secrets under the oak.

Listen to the song of trees
Bringing parts of mysteries.
Sunrays will tell the truth
Seeing things all anew.

Taliesi písně
České čanty
MÉ PROJEKTY